Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Je čas sázet pastiňák! Jak ho rozeznat od petržele a proč ho vlastně pěstovat?
Zdroj: Wikimedia Commons, Takeaway - Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=19289587

Máte chalupu se zahrádkou? Právě teď je čas vysadit na záhonek pastinák, lidově zvaný pastiňák, setý. Na podzim pak sklidíte vynikající a velice blahodárnou kořenovou zeleninu, která je neprávem přehlížená; možná i proto, že je skoro k nerozeznání podobná rozšířenější petrželi...

Pastinák, nebo petržel?

I když aprílové počasí letos plně dostává svému jménu, právě teď je nejvhodnější doba pro to vysadit na záhonek naklíčený pastiňák, abyste na podzim mohli sklidit chutnou a zdravou, přesto trochu přehlíženou zeleninu. Pastinák, lidově zvaný pastiňák, totiž trochu strádá z toho důvodu, že je k nerozeznání podobný rozšířenější petrželi. V obchodě nebo na tržišti si je snadno spletete; jak je od sebe tedy rozlišit?

Pokud před vámi leží dva podobné bílé kořeny i s natí, pak se řiďte tím, že petržel má natí pokrytý celý vršek. Kořen pastináku má oproti tomu na širším konci malý důlek uprostřed, z něhož nať vyrůstá v trochu užším svazku. I v samotné nati jsou pak rozdíly; pokud ji seřízneme, u petržele bude řez mírně nafialovělý, zatímco u pastináku zůstane světlý. Nejlépe od sebe tyto dvě plodiny nicméně odlišíte při ochutnání - pastinák je totiž v podstatě taková sladší petržel, což je i důvod, proč se často připravuje nasladko, například se zapéká s medem a sezamovými semínky.

Pro tuhý kořínek - tuhý kořen!

Proč letos do arsenálu vaší domácí zahrádky zařadit i pastinák? Ještě bližší než petržel je mu totiž mrkev, s níž sdílí i řadu prospěšných látek. Podle odborné publikace The Composition of Foods, která se zabývá nutričními hodnotami, vydané v roce 2008 již v 6. vydání a ve spolupráci Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, najdeme ve 100 gramech syrového pastináku 17 mg vitamínu C a až 30 mg karotenu. Z minerálů obsahuje stejné množství pastináku cca 450 mg draslíku, 41 mg vápníku, 23 mg hořčíku a 10 mg sodíku. 100 gramů pastináku je téměř z 80 % tvořeno vodou, zároveň obsahuje téměř 5 gramů vlákniny a asi 270 kalorií. Jedná se tedy o nejden zdravou, ale také dietní zeleninu, kterou byste určitě měli zkusit. A jak přesně?

Kromě zmiňovaného pečení je možné pastinák konzumovat buď syrový v salátu, nebo třeba vařený ve formě pyré či polévky. Hodí se i k pečenému masu a zapékaným bramborám. Tymián podtrhne jeho sladkou chuť, trochu citronové šťávy a chilli naopak vytvoří příjemný a zajímavý kontrast. Je ale možné připravit si z pastináku také odvar, který pro obsah léčivých látek působí především močopudně (2 až 3 lžičky sušeného mletého kořene pastináku zalijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut louhovat, pak přeceďte a vypijte). 

V Českém herbáři z roku 1899 se o pastináku píše: „Kořen s mlékem vařený jest užitečným pokrmem pro souchotináře. Kořen nesmí se nechat přes zimu v zemi, jinak nabude vlastností škodlivých.“ Co přesně za škodlivé vlastnosti to znamená, to těžko říct, jisté ale je, že patří k tzv. fotosenzibilujícím rostlinám. To znamená, že pokud jej budete trhat na slunečním světle a jeho listy se dotknou vaší pokožky, může vám to způsobit nepříjemnou alergickou reakci, máte-li citlivou pleť. Na to si dejte pozor, jinak se ale této zeleniny určitě bát nemusíte!

Pokud se chcete dozvědět víc o různých druzích kořenové zeleniny, podívejte se sem.

Mohlo by vás zajímat

Marie

Náhodný recept Zobrazit více