Nutriční hodnoty
Nutriční hodnoty receptu spočítala aplikace ZOF.
Umí toho ale mnohem víc - kromě počítání i sledovat, hodnotit a plánovat kvalitu vašeho jídelníčku. Začněte hned a zdarma.
Bílkoviny:
Bílkoviny jsou nejdůležitější složkou stravy. Jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání, ve stravě je proto potřeba zajistit jejich dostatečný příjem. Ten je poměrně nízký, v průměru se pohybuje kolem 1 gramu na 1 kilogram tělesné hmotnosti, u sportovců je mírně vyšší.
Podle původu se dělí na rostlinné a živočišné. V celodenním jídelníčku je vhodné sledovat i tento poměr, který by měl být nejlépe v rovnováze.
Živočišné bílkoviny:
Přebytek živočišných bílkovin ve stravě může podporovat vznik některých zánětlivých pochodů v těle. Je výhodné sledovat jejich podíl v jídelníčku a snažit se udržovat rovnovážné zastoupení s rostlinnými.
Rostlinné bílkoviny:
Nedostatek rostlinných bílkovin ve stravě může podporovat vznik některých zánětlivých pochodů v těle. Je výhodné sledovat jejich podíl v jídelníčku a snažit se udržovat rovnovážné zastoupení s živočišnými.
Tuky:
Tuky jsou ve stravě nejen důležitou zásobárnou energie (jeden gram tuků má dvojnásobné množství energie, než stejné množství sacharidů nebo bílkovin) a vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), ale zlepšují i chuťové vlastnosti pokrmů.
Dělí se na nasycené a nenasycené. S ohledem na jejich vliv na zdraví se doporučuje, aby množství nenasycených bylo minimálně dvojnásobně větší, než nasycených.
Nasycené tuky:
Vyskytují se více v živočišných zdrojích (maso, mléčné výrobky, vejce). Jejich přebytek ve stravě má negativní vliv na zdraví, nejvíce ovlivňuje srdečně-cévní systém. Doporučuje se jejich množství ve stravě kontrolovat - neměly by přesáhnout 10 % z celkového množství přijaté energie za den.
Nenasycené tuky:
Jsou považovány za zdravější, než nasycené tuky. Nachází se v rostlinných i živočišných potravinách, dělí se na mononenasycené a polynenasycené.
Mononenasycené tuky:
Jsou nejvíce zastoupeny v rostlinných olejích - např. olivový, řepkový nebo slunečnicový. Mají pozitivní vliv na srdečně-cévní systém (snižují hladinu cholesterolu).
Polynenasycené tuky:
Nachází se v rostlinných i živočišných potravinách, nejbohatším zdrojem jsou ryby, ořechy a některá semena a oleje z nich (lněná, konopná, chia). Zastupují 2 důležité skupiny tuků - omega-3 a omega-6. Jsou citlivé na teplotní změny a snadno podléhají oxidaci, je proto vhodné s nimi pracovat především ve studené kuchyni. Pokud ve stravě výrazně převažují omega-6 tuky nad omega-3, zvyšuje se riziko vzniku zánětů v těle.
Omega-3 tuky:
Nachází se v rostliných (lněná, konopná a chia semínka) i živočišných (nejvíce ryby) potravinách. Jejich zvýšený příjem snižuje riziko vzniku srdečně-cévních chorob a potlačuje záněty.
Sacharidy:
Sacharidy jsou zdrojem rychle využitelné energie. Dělí se na monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Monosacharidy se nachází v rostlinných potravinách, tělo z nich získává energii nejrychleji. Oligosacharidy se v těle tráví pomaleji, nejdéle se rozkládají polysacharidy. Je zdravotně výhodné, aby ve stravě převažovaly složité sacharidy (polysacharidy).
Cukry:
Cukry se řadí mezi sacharidy, patří sem zástupci monosacharidů a disacharidů. V těle se vstřevávají velmi rychle, jsou proto zdrojem okamžitě využitelné energie. Jejich vyšší příjem způsobuje ukládání přebytku energie do tukových zásob. Často bývají označovány za jednoho z hlavních viníků nadváhy, je proto vhodné je v jídelníčku omezovat. Nejčastěji se jedná o řepný a třtinový cukr, med, džusy a jiné slazené nápoje či obecně sladkosti.
Laktóza:
Laktóza patří mezi oligosacharidy, je součástí živočišných mléčných výrobků. Část populace není schopna laktózu rozštěpit, vzniká tak laktózová intolerance. Při tomto onemocnění je nutné se vyhýbat zdrojům laktózy, z jídelníčku se proto musí vyloučit živočišné mléčné výrobky, případně je nahradit za bezlaktózové.
Vláknina:
Vláknina je součástí skupiny sacharidů. Je obsažena v rostlinách (zelenina, ovoce, celá zrna luštěnin a obilovin, ořechy, semena, houby), dělí se na rozpustnou a nerozpustnou. Pro zdraví je velmi důležitá, protože zvětšuje objem stolice, řídí střevní peristaltiku a je zdrojem obživy pro střevní mikroorganismy. Její doporučený denní příjem se pro dospělou populaci pohybuje nad 30 gramů za den.
Sůl:
Sůl ve formě chloridu sodného (NaCl) je hlavním zdrojem sodíku. Tento prvek v přebytku zadržuje vodu v těle a způsobuje řadu zdravotních komplikací (zatěžuje ledviny, zvyšuje krevní tlak). Je proto vhodné příjem soli ve stravě kontrolovat, vedle samotného solení pokrmů je sůl ve vysokých dávkách obsažena v pečivu, uzeninách, sýrech či konzervách. Pro dospělou populaci se doporučuje maximálně 5 gramů soli za den.
Sodík:
Hlavním zdrojem sodíku ve stravě je sůl. Přebytek sodíku zadržuje vodu v těle a způsobuje řadu zdravotních komplikací (zatěžuje ledviny, zvyšuje krevní tlak). Je proto vhodné sledovat v jídle i samotný obsah sodíku, doporučuje se maximálně 2 gramy denně pro dospělou populaci.
Cholesterol:
Cholesterol se nachází v živočišných potravinách (vejce, maso, mléčné výrobky). Většinu cholesterolu si tělo vytváří samo, přebytek této látky ve stravě může mít vliv na jeho zvýšené hodnoty v krvi. Taková situace negativně ovlivní vznik a rozvoj srdečně-cévních chorob. Je proto vhodné sledovat nejen množství cholesterolu ve stravě, ale i způsob přípravy jídel (vyšší teploty způsobují oxidaci cholesterolu, který se tak stává zdravotně nebezpečným).
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Domácí ovocné přírodní bubble tea
Přidáno před 12 hodinami
Makovec bez mouky s kysanou smetanou
Přidáno před 21 hodinami
Strouhaný koláč s jablky
Přidáno před 21 hodinami
Vepřové kotlety na zelenině a houbách
Přidáno před 22 hodinami
Sýrový chléb
Přidáno před 23 hodinami
Kuřecí závitky s mozzarellou a chřestem
Přidáno 26. 4. 2024 08:38