Českem s chutí: Řepánky, oukrop a hoďbidlo. Víte, co se jí v Polabí?
29. 4. 2021 Historie a zajímavosti
Staročeské názvy jídel mnohým z nás dnes už nic neříkají. Přitom jde leckdy o jednoduché, obyčejné a moc dobré pokrmy. Dříve se jinak ani nevařilo. Používaly se základní suroviny a ty, které vyrostly na poli nebo na zahrádce. Jak se jedlo například v Polabí?
Úrodné Polabí
Polabím se nazývá území v Čechách podél řeky Labe ležící přibližně mezi městy Jaroměř a Lovosice. Někdy se tato oblast také označuje jako Polabská nížina, části dolního Polabí se pak přezdívá Zahrada Čech. A skutečně, odjakživa je zde úrodná půda a dostatek vody k zavlažování. Proto Polabí vždycky patřilo mezi nejbohatší regiony v republice. Mimo jiné zde nikdy nechybělo obilí a mouka, proto moučná jídla vítězila nad ostatními. Jak píše Petra Pospěchová ve své knize Regionální kuchařka, která vyšla v nakladatelství Smartpress, hospodyňky pekly z pomletého žita chleba a z pšeničné mouky buchty a jiné sladké pečivo. Zároveň však nerozhazovaly a pečivo pekly obvykle na dva týdny dopředu ve velkém. Pokud něco zbylo, zužitkovalo se to taky, například do „polévky chudých“, oukropu, nebo do jídla zvaného uhlířina či hoďbidlo.
Mohlo by vás zajímat
Oukrop s česnekem a majoránkou
Ano, tušíte správně, je to česnečka, do které se v Polabí přidávaly žloutky. A jak se tedy připravovala? Na kostičky nakrájený chléb se osmažil na sádle. Zároveň si hospodyňka v hrnci v dostatečném množství osolené vody uvařila na kostičky nakrájené brambory, k nim přidala utřený česnek se solí a majoránku. Polévka se pak podávala tak, že se na dno každého talíře vyklepl syrový žloutek, přelil vroucí polévkou a doplnil chlebovými kostičkami. Oukrop byl považován za jednoduché, ale zdravé a výživné jídlo.
Hoďbidlo
Co je dnes módou, bylo dříve nutností. Zpracovávání zbytků a využívání celých částí rostlin nebo zvířat hospodyňky velmi dobře znaly. Jídlo se nevyhazovalo a neplýtvalo se jím. To, čemu dnes říkáme „zero waste“ (tedy bez odpadu), naše prababičky i babičky praktikovaly denně a úplně samozřejmě. A právě do kategorie „zero waste“ patří i pokrm s názvem uhlířina čili hoďbidlo. Základem byly doměkka uvařené brambory, které se smíchaly s noky, uvařenými zvlášť z mouky a vajec, a s osmaženou cibulí a slaninou. Uhlířina se vařívala i v jiných krajích a někde taky se zelím.
Řepánky
Jak uvádí Petra Pospěchová v Regionální kuchařce, z cukrové řepy se v mnoha krajích dělal tekutý sirob, jímž se nahrazoval med. V Polabí se pak cukrová řepa využívala ještě pro něco jiného: plnily se jí buchty z kynutého těsta. Řepánky s mákem, ochucené vanilkovým cukrem a citronovou kůrou, patřívaly mezi oblíbené moučníky. Zkuste si je připravit i dnes. Kombinace cukrové řepy, máku a vanilky v náplni je delikátní.
Témata
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Jak uvařit česnečku? Tato polévka je snadná a rychlá, navíc šetří žaludek i peněženku
Buchty po ránu: Nadýchané bydžovské peciválky podle receptu Josefa Maršálka. Vláčnost zaručí jeden krok při přípravě
Bábovka Albert plněná tvarohem: Štavnatý a vláčný moučník dovedou k nadpozemské dokonalosti i speciálně upravené rozinky
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Bílá kedlubnová polévka s česnekem
Přidáno před 58 minutami
Jablečné řezy s rybízem a vanilkovým krémem
Přidáno před 23 hodinami
Bramboráky plněné masovo zeleninovou směsí
Přidáno 11. 5. 2024 09:00
Ovocný koláč podle Josefa Maršálka
Přidáno 10. 5. 2024 11:29
Kokosový dort bez mouky
Přidáno 10. 5. 2024 10:57
Opečený domácí lančmít s bramborami se špenátem
Přidáno 10. 5. 2024 09:45